Přeshraniční stezka

Krásná

Krásná (dříve Šumburk) je vesnice připomínaná od roku 1608, nyní část obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou. Jde ale o mnohem starší místo. Původní lánová ves zde stála již ve 13. století. Ještě většího, vlastně evropského významu toto místo dosahovalo již v mezolitu, kdy se zde těžil materiál na kamenné sekerky z místního metabazitu. Sekerky pak byly vyváženy do významné části střední Evropy. 

Více informací

Prameny Žernovníku

Významné místo společné regionální mytologie. Dějiště pověsti Kostlivec a místo údajného tajemného nálezu kostry vojáka ze slezských válek, součást společného kulturního dědictví Euroregionu Nisa. Obdobné pověsti o nálezech mrtvých vojáků jsou velmi časté i v Žitavských horách. 

Archeologické nálezy lokality těžby místních kamenných sekerek jsou jistým ekvivalentem podobných, ale významně mladších nálezů forem na sekerky z Oybina. Obě lokality, Krásná i Oybin jsou tak významným dokladem společné minulosti podhorské oblasti Euroregionu.

Rozhledna Císařský kámen

Rozhledna Císařský kámen se nachází ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci, na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 637 m. Vrch Císařský kámen je nejzápadnější částí Maršovické vrchoviny, jeho původním názvem byly Špičák nebo též Uhlířský vrch a byl pozměněn na Císařský kámen v roce 1778. Návštěva císaře Josef II. dala zapomenout starým pojmenováním. Císař si vybral kopec pro dohlížení nad pracemi na opevnění během války o dědictví bavorské. Do žulového kamene na samém vrcholu je vytesána pamětní tabule. Rozvoj rozhleden nastal v 80. letech 19. století, kdy se turistické spolky na obou stranách hranice předháněly v jejich stavbě. V Čechách je postaveno údajně 615 rozhleden, v Sasku, zejména v příhraničních oblastech s ČR je jich dalších 105. O Císařském kameni se pak říká, že je rozhlednou na rozhledny. 

Proseč

Lückendorf

Vesnice žila po staletí z významu Jablonecké kupecké cesty (německy Gabler Straße), která umožnila vznik větší vesnice a byla také hlavním zdrojem příjmů místního obyvatelstva. Byla zde řada hostinců a místní se živili také připřaháním koní přes nedaleký horský hřeben. Dodnes je zde zachována také historická celnice, i když obchod je dávno veden jinudy a dnes v rámci EU bez cel. Rázovité kulturní dědictví, přírodní krásy a čistý vzduch daly podnět k přeměně hraniční obce na vzdušné lázně. 

Scharfenstein

Scharfenstein je výrazný skalní útvar, stojící na zalesněném hřbetu mezi Brandhöhe a Töpferem, asi 1 km východně od Oybinu a 1 km severně od Lückendorfu. Mohutná skalní věž, vyčnívající asi 45 metrů nad temeno hřbetu, se v minulosti označovala jako Matterhorn Žitavských hor.

Vzhledem ke svému výraznému tvaru byl Scharfenstein pravděpodobně již ve středověku využíván jako vyhlídkový bod. Z této doby pravděpodobně pocházejí i vytesané schody na severní straně. Kolem roku 1900 získal Scharfenstein první horolezecké zařízení. Od poloviny 50. let 20. století je Scharfenstein využíván také pro horolezectví. V 70. letech 20. století bylo horolezecké zařízení modernizováno a při 1. Scharfensteinské slavnosti v roce 1993 byla pro turisty položena vrcholová kniha a vztyčena nová meteorologická věž.

Kalichy

Přírodní památka Kelchsteine (Kalichy) patří k nejznámějším přírodním památkám Žitavských hor. Najdeme je asi 1 km jižně od Oybinu v mělkém lesním údolíčku po levé straně silnice do Lückendorfu. Mohutné skály jsou tvořené křídovým pískovcem, který je díky vyššímu obsahu oxidhydroxidů železa zbarvený do růžové až sytě červené barvy. Protože je pískovec ve spodní části skal méně pevný, než pod vrcholem, vznikly na skalách působením eroze různě velké převisy. Tato pozoruhodná skála se také stala symbolem zdejšího horolezeckého sportu, provozovaného po obou stranách hranice lezci z Čech i Německa. Lezce lákala odnepaměti. Už roku 1785 na ni vylezli dřevorubci, kteří na jednu z borovic na vrcholku připevnili tabulku se svými jmény. Vlastní horolezecký vývoj začal 3. září 1911, kdy drážďanští horolezci zdolali skálu s pomocí stromu v jejím severozápadním rohu. První bezchybný výstup bez umělých pomůcek dnešní cestou Alter Weg Siegfrieda Schreibera (německého sochaře, malíře a kreslíře) se datuje k 26. červnu 1946.