Obec Proseč pod Ještědem tvoří vsi Proseč pod Ještědem, Domaslavice, Horka, Javorník a Padouchov. Písemně je obec doložená již roku 1539. Roku 1547 je zde vedeno 13 osedlých s rychtou, tedy v době kdy byly za vzpouru proti králi Ferdinandovi I. konfiskovány statky a majetek Adama z Vartenberka ve prospěch panovníka. Zápis v Deskách zemských vypočítává vsi příslušné k „Dubu zámku“ (Český Dub) a mezi nimi i Proseč společně s vesnicemi Padouchovem a Domaslavicemi (Javorník je zmiňován v roce 1548). Kolonizace tohoto území probíhala, ale již od pol. 12. století. Proseč je známá výskytem drahých kamenů, ve dvou lomech se těžily acháty, záhnědy, jaspisy a chalcedony.
Vodopád
Osmimetrový Ještědský vodopád v lokalitě Basa je umělý vodopád vzniklý po těžbě v lomu, nacházející se poblíž zelené turistické cesty (Cesta K. Světlé) jižně od vrcholu Ještědu. Vodopád je velmi chudý na vodu, vodopády.info uvádí, že funguje jen několik dní v roce, obvykle po deštích či tání, a je součástí Přírodního parku Ještěd.
Prosecký hora
Ze samotného hřebene, v podještědském nářečí zvaného „Prosecký Hora“, od hostince u Šámalů se nám otevřou malebné výhledy do kraje od Krkonoš až po České středohoří.
V hostinci U Šámalů vysoko nad Prosečí se od 1. světové války jakoby nic nezměnilo, patří k nejpříjemnějším občerstvovnám Ještědí. Hostinský Sváťa Koudela se svojí ženou se zde houževnatě drží ve stínu pokroucených javorů, na rozhraní luk a lesů. Šenkovna pamatuje starodávné časy, poslední rekonstrukcí prošla v roce 1928 a od té doby si udržela svoji hrubou, poctivou tvář. Už z dálky zde Ize cítit vůni koní, svijanského piva, kozích bobků, v létě pak rozkvetlých luk a smolnatých lesů. Horský šenkýř s čepičkou po předcích se vyklání z dřevěného výčepu, na zdech tiché a ušlechtilé vlastenectví: mapa Republiky československé, obraz TGM a fotky rakouských horských myslivců. Krásně je U Šámalů v létě, ležet tu lze s pivem na voňavé mezi za hospodou, slunce žhne a louku zdobí pupavy zelenobílé hvězdy ještědského srpna. U nohou leží Jizerské hory, Český ráj, Ralsko, Říp, Bezděz i Krkonoše. Trojúhelníková špička Sněžky je vidět i skrze malé okénko hajzlíků hostince. Budova hostince U Šámalů, jak jej znají dnešní turisté, si zachovala podobu z roku 1911. Ovšem již předtím zde stávala dřevěná chalupa. Roku 1864 ji koupil Antonín Šámal z Hluboké se svojí ženou Klárou; ještě v tomto roce je mu zde povolena hostinská činnost. Po tomto muži byla také hospoda pojmenovaná a dodnes si - navzdory všem změnám vlastníků - jméno udržela. V roce 1911 přestavěl jeden z dalších hostinských - Josef Lank - do té doby dřevěné zádveří na zděné a rozšířil ho. Z této doby pochází také nová sálová podlaha, složená z parket ořechového dřeva. Strop sálu byl však tehdy nízký, a tak se hostinský rozhodl pro přestavbu. Pozval tesaře, známého odborníka přes vazby a roubeniny, „starýho Podborováka“. Uvnitř sálu byla tehdy postavena dřevěná „galerka“ pro hudbu a před hospodou bylo vysázeno jasanové stromořadí. Později hostinec provozoval šenkýř Josef Kotek, za 1.republiky sem chodil i skladatel Karel Vacek, který byl i v častém písemném styku s místními hudebníky. Od roku 1943 až do konce 2. světové války byl z nařízení úřadů hostinec U Šámalů uzavřen. Poválečná doba hostinci moc nepřála, 50. léta byla kritická, v roce 1958 byl povinně hostinec zrušen. Až v 90. letech 20. století byla hostinská živnost U Šámalů zčásti obnovena (víkendový provoz) Svatoplukem Koudelou, rodákem z Proseče, původem z rychty od Koubšů, s kořeny sahajícími až do 16. století. Díky toleranci své ženy a pomoci řady přátel otevřel hostinec v mrazivém lednu 1998 po dlouhé čtyřicetileté přestávce. Nikdo, kdo chce opravdu poznat Ještědí a jeho staré tradice, nesmí návštěvu hostince U Šámalů vynechat.
Vysvěcený kamenný stolec je zde na památku sousoší sv. Josefa, rozbořené v roce 1958 v Proseči pod Ještědem, kde stávalo "u Koubšů".
V případě pěkného počasí vás zde může potěšit krásný výhled do okolí - od Jizerských hor přes Trosky a Bezděz až po Ralsko. Je to oblíbené místo turistů, konají se zde svatební obřady a mše a každoročně v červnu tradiční Svatojánská pouť. Dále po hřebeni lze vystoupat přes chatu na Pláních až na vrchol Ještědu.
Nový prales
Se rozkládá na jižních svazích Ještědského hřebene, 800 m od chaty na Pláních pod Ještědem. Nový prales je ve střední Evropě unikátní projekt vznikající nedaleko Ještědu v severních Čechách. Od roku 2004 tu nezisková organizace Čmelák - Společnost přátel přírody z.s. přeměňuje smrkové monokultury na plnohodnotný pestrý les, který je svěží, barevný a plný života. Les takový, jaký by měl být. Skrz nejstarší část vede česko-německá naučná stezka. Jak se dostat k naučné stezce? Viz. odkaz: www.novyprales.cz/naucna-stezka
Následující tipy jsou určeny poutníkům, kteří budou mít chuť sestoupit z horského hřebenu, kudy vede naše stezka, přímo do obce ležící v příkrém svahu spadajícím z Ještědského hřebene.
Škodův dům čp. 129 a krucifix jižně od tohoto domu
Nepřehlédnutelný Škodův dům čp. 129 stojí při hlavní silnici, zhruba uprostřed obce, blíže jejímu dolnímu konci. Do své dnešní, bizarní podoby jej přestavěli jeho majitelé – zruční truhláři a tesaři – v období mezi světovými válkami.
Krucifix jižně od Škodova domu se nachází při hlavní silnici. Kříž nechal roku 1829 na svém pozemku vybudovat Antonín Sluka a podle dochovaného nápisu jej zhotovil Václav Škoda z čp. 71. V roce 1935 byl kříž obnoven a patrně tehdy vznikl i dřevěný plot se kamennými sloupky.
Kaple Nejsvětější Trojice
Prosečská kaplička na Hoření Proseči stojí v nejstarší části obce. Je zasvěcená Nejsvětější Trojici a slouží ke zvonění „Ave Maria“. Pravděpodobně byla vystavěna ve druhé polovině 18. století a jako jedna z mála podobných staveb si uchovala svou původní podobu, neporušenou ani řadou pozdějších oprav. Kaplička je jedinečným dokladem o původní zástavbě v obci a svědectvím místní lidové zbožnosti.
